Zprávy jaroměřických volejbalistů
Vloženo: 04.06.2009
Změna: 04.06.2009 00:00
Z trnavského turnaje, který se konal 23. května, se jako obvykle vyklubala akce na vysoké sportovní i společenské úrovni. Pro náš tým se stala neobyčejně úrodnou, ačkoli hrál skoro celou dobu v nižším počtu, než je požadováno pravidly. Na hřišti stanulo pouze pět párů nohou patřících jaroměřickým, takže slože ...
Z trnavského turnaje, který se konal 23. května, se jako obvykle vyklubala akce na vysoké sportovní i společenské úrovni. Pro náš tým se stala neobyčejně úrodnou, ačkoli hrál skoro celou dobu v nižším počtu, než je požadováno pravidly. Na hřišti stanulo pouze pět párů nohou patřících jaroměřickým, takže složení bylo následující: Martina Dračková, Vašek Budig, Sváťa Pudík, Tomáš Jeniš, Franta Mackerle a – na poslední tři zápasy – Kamila Šimonová. Tato dobrá duše z Moravské Třebové se k nim připojila nikoli kvůli úplatkářství nebo přebíhání do vítězného týmu, ale z čisté solidarity, samozřejmě.
Počasí bylo na objednávku, jak se u takovýchto akcí sluší, takže celý den svítilo sluníčko. Turnaje se zúčastnilo 9 týmů, takže se hrálo ve dvou skupinách – jedna ve Skalce a druhá v areálu fotbalového hřiště TJ Sokol. Jaroměřice měly to štěstí, že zůstaly „u zdroje“, tedy v první skupině spolu s Biskupicemi, Trnávkou B, Žichlínkem a Moravskou Třebovou. Nutno dodat, že náš tým měl velmi promyšlenou taktiku už od začátku a zvolil si název „Sbírka plastových hraček“ pro zmatení nepřítele. Jeden tým z Moravské Třebové zkusil něco podobného, ale se jménem „Bílí šneci“ to moc daleko nedotáhli.
V prvním zápase proti Biskupicím bylo od prvního písknutí jasné, kdo má navrch. Utkání skončilo 2:0. Jenže jak se říká, první vyhrání z kapsy vyhání, a po Biskupicích nastoupil tvrdší oříšek – favorizovaný Žichlínek. Jaroměřickým zrovna nesedl jejich styl hry a navíc zřejmě nevěnovali dostatek času na rozehřátí. A tak se stalo, že prohráli 0: 2. Ve druhém setu sice měli čtyři možnosti set ukončit, ale zaváhali. Set skončil 30:28. Pak přišel zápas s Moravskou Třebovou. Naši, ještě trochu otřeseni z předcházející prohry, malinko zakolísali v prvním setu, ale ve druhém už projevili své síly naplno. Výsledkem byla remíza, ovšem lepší skóre se ocitlo na té druhé straně. V posledním zápase nastoupili proti Trnávce B a ačkoli to byli hostitelé, Jaroměřice je vůbec nešetřily. Městečko Trnávka prohrálo 0:2, což byl očekávaný výsledek, protože sem šlo vyhrát téměř tradiční poslední místo.
Po namáhavém sčítání bodů Jaroměřice postoupily do druhého kola, kde se uvedly, jak nejlépe mohly – výhrou 2:0 nad výše zmíněnými „Bílými šneky“. Další odvážlivci, kteří se jim postavili do cesty a neuspěli, byli Vranováci. Po tomto zajímavém a pro všechny přihlížející atraktivním zápase se na výsledkové tabuli opět skvělo skóre 2:0. To nejtěžší přišlo nakonec: velké finálové utkání, opět s Žichlínkem. První set nevypadal příliš růžově, ať se Plastové hračky snažily sebevíc. Proto došlo na taktickou poradu, při níž se rozhodlo o změně stylu hry. Jelikož bloky soupeře se ukázaly být neproniknutelné jako hradby, na řadu přišla nová strategie, tzv. „Akce Zálivka“. V praxi to znamená: „Zalej všechno, do čeho nemůžeš pořádně praštit."
Podle očekávání to zabralo a po tvrdém boji se náš tým dopracoval k vytouženému vítězství ve druhém setu. Ovšem těžko byste hledali ve startovních polích jednotlivých turnajů tým, kterému jsou zálivky tak málo vlastní, jako jsou Jaroměřice. Proto po pár odehraných míčích třetího, rozhodujícího setu, vzala hra „prsty přes“ za své a naši rozehráli parádní útočnou hru. Úspěšnost útoku byla až neuvěřitelně vysoká a Hračky si doslova vystřílely první místo v turnaji. Svou velikou radost daly najevo děsivým oslavným tancem, který, jako další součást taktiky, nenechal nikoho na pochybách, že jsou to velcí bojovníci.
Závěrečné vyhlašování si Jaroměřice náležitě užily. Balík s cenami, pohár pro první místo a také obří zlatý putovní pohár si převzali jak jinak s divokým pokřikem.
Po namáhavém zápolení s míčem, protivětrem, soupeři a občas i spoluhráči se všichni s radostí vrhli na uzená kolena, klobásy a další skvělé občerstvení, které celý den provoňovalo atmosféru. K večeru se zapálil oheň a domorodci se chopili svých nástrojů, aby předvedli něco z místního folklóru pro potěchu přítomných.
Zdá se, že lepší zahájení venkovní sezóny jsme si ani nemohli přát.
