Historický vývoj obce od roku 1080 do 1945

Původní osídlení Jaroměřic bylo slovanské. Ves založil pražský a olomoucký biskup Jaromír, bratr českého krále Vratislava, mezi roky 1080 – 1090.

  • Až do založení Jevíčka byly Jaroměřice poslední větší osadou před lesem na cestě z Moravy do Čech, byla zde proto zemská celnice, zvaná “úsobrnská” (okolní krajina byla nazývána “kraj úsobrnský”).
  • Jaroměřický statek byl v letech 1088 – 1436 majetkem pražského biskupství. (U této vsi byl roku 1145 přepaden olomoucký biskup Jindřich Zdík údělným znojemským knížetem Konrádem. Šťastně však unikl, i když dvorec, v němž nocoval, lehl popelem.)
  • Asi roku 1421 dostal Jaroměřice od krále zástavou Jiří ze Šternberka a roku 1437 Jan Tovačovský z Cimburka.
  • Roku 1477 zastavil Ctibor Tovačovský z Cimburka Jaroměřice pánům Janu a Bočkovi z Kunštátu.
  • Po nich získal panství Kuneš Naksera z Chotěvic.
  • Později držel ves Ctibor Tovačovský, přední moravský politik a právník, po něm pak Adam Tovačovský z Cimburka.
  • Po jeho smrti přešlo panství na Hynka Smidarského z Újezda.
  • Roku 1510 je dostal Petr Šedík z Kunčiny jako zástavu od krále Vladislava. Byl pravděpodobně prvním, kdo zvolil Jaroměřice za své sídlo a založil zde tvrz.
  • Závětí z roku 1541 přešel jeho statek na jeho sestřenici Alenu z Warnsdorfu a roku 1559 na sestry Dorotu, Annu, Kunku a Mandu z Rychnova.
  • Manželem jedné z nich byl asi rytíř Jan z Linhartic, který zde roku 1562 zemřel (náhrobek v kostele sv. Ducha).
  • Roku 1563 se na statku uvádí Jindřich Brabantský z Chobřan.
  • Od roku 1564 držel statek v zástavě od krále pan Petr Bílský z Kaříšova, jehož manželkou byla Elička Šarovcová ze Šarova.
  • Po něm zdědil Jaroměřice syn Jan Blahoslav Bílský, který zámek opravil, přestavěl a vyzdobil renesančními sgrafity.
  • Roku 1619 držel Jaroměřice Zikmund Prakšický ze Zástřizl jako manžel Barbory Bílské z Kaříšova. Byl evangelík, zúčastnil se českého povstání a statek mu měl být konfiskován. Protože však před rokem 1627 přestoupil na katolickou víru, byl mu statek vrácen.
  • Jeho syn Rudolf Prakšický prodal roku 1660 panství Anně Marii ze Žerotína, po níž statek dědil její manžel Zdeněk Šubíř z Chobyně, komisař lánské vizitace.
  • Po něm dědil syn František Julius Šubíř z Chobyně. Teprve roku 1703 vzdává se za náhradu 10 000 zl. nároku na Jaroměřice pražské arcibiskupství.
  • Statek byl přiřknut Františkovi Juliovi Šubířovi z Chobyně jako jeho majetek.
  • Již v následujícím roce však statek přejímá František Michal Šubíř, nejvyšší zemský sudí. Byl to právě on, kdo v letech 1713 – 1714 postavil na kopci Kalvárie kostel Povýšení sv. Kříže.
  • Po něm vlastnil statek František Xaver, který měl zásluhy o zřízení olomoucké univerzity.
  • Roku 1756 koupil “sirotčí” statek Karel Otto Salm Neuburk.
  • Po něm dědil syn Karel Vincenc, po něm jeho tři dcery, jejichž podíly skoupila sestra Henrietta hr. Herberštejnová, která je odkázala synu Jindřichu hr. Herberštejnovi.
  • Roku 1874 přechází statek na majitele panství biskupického Thurn a Taxise.
  • Roku 1945 byl statek zrušen a parcelován.

Jaroměřice byly zemědělská obec s převahou lesů v mimořádně velkém katastru.

  • Při první pozemkové reformě byla rozdělena část dvora biskupického velkostatku a dvůr velkostatku Velké Opatovice.
  • Od roku 1893 byla v Jaroměřicích továrna na zemědělské stroje Vymětal, je uváděna též 1939.
  • Od roku 1907 zde byla továrna na výrobu umělých květin (též 1930).
  • V roce 1910 zde byla jedna cihelna, v roce 1930 tři, v roce 1939 opět jedna.
  • V roce 1911 tři výrobny cementového zboží, v roce 1939 jedna.
  • V roce 1911 je uváděna pila.
  • V roce 1911 byl v obci jeden mlýn, v roce 1939 tři.
  • Od roku 1876 zde byla výrobna lihovin, v roce 1930 jsou již uváděny tři.
  • Od roku 1885 zde bylo velkouzenářství, je uváděno i 1939.
  • V roce 1911 vzniklo elelktrárenské družstvo, v roce 1924 jsou uváděna družstva stavební a zelinářské.
  • Od roku 1919 byl v obci konzum (uváděn také 1924).
  • V letech 1930 a 1939 je uváděn hotel.
  • Záložna vznikla v roce 1870, uváděna ještě roku 1939.
  • Pošta je v obci od roku 1893.
  • V letech 1911 a 1939 je uváděn lékař.

V roce 1854 měly Jaroměřice 1948 obyvatel.

  • 1869 – 1911
  • 1880 - 1875
  • 1900 – 1944
  • 1910 – 2026
  • 1921 – 1974
  • 1930 – 1955
  • 1950 – 1472.
  • Obyvatelstvo bylo i před druhou světovou válkou téměř výhradně české národnosti.

Škola byla v Jaroměřicích už v 18. století

  • V letech 1848 a 1849 byla postavena nová školní budova.
  • V roce 1900 byla obecní škola čtyřtřídní.
  • V roce 1947 se uvádí měšťanská škola.
  • V roce 1921 živnostenská pokračovací.
  • V roce 1930 bylo v obci kino.

Poutním místem jsou Jaroměřice od morové epidemie v roce 1683.

  • Roku 1784 zde byla zřízena administratura.
  • Roku 1809 fara.
  • Farní kostel na Kalvárii je zasvěcen Povýšení sv. Kříže
  • Filiální kostel sv. Duchu.

V roce 1924 byly v obci zastoupeny tyto politické strany:

  • Československá sociálně demokratická strana dělnická
  • Československá strana lidová
  • Agrární strana
  • Československá živnostenskoobchodnická strana středostavovská.

Spolky

  • Roku 1875 byl založen hasičský spolek
  • roku 1882 čtenářsko-pěvecký
  • roku 1889 řemeslnický
  • roku 1892 Sokol
  • roku 1911 Národní jednota
  • roku 1920 Dělnická tělovýchovná jednota a spolek poštovních zaměstnanců.

V letech 1938 – 1945 patřily Jaroměřice k pol.okresu Boskovice.