Kostel Všech Svatých

Takzvaný Dolní kostel zasvěcený Všem svatým byl postaven už asi ve 12. století jako gotická jednolodní stavba s věží a je nestarší stavební památkou v obci.

K nejhodnotnějšímu a nejstaršímu vnitřnímu vybavení patří náhrobní kámen s vyobrazením rytíře Jana z Linhartic z roku 1562, který sídlil na jaroměřické tvrzi. Nábrobník se nachází po pravé straně ve zdi kněžiště a je opatřen reliéfem postavy rytíře s erbem a nápisem: „Léta Páně 1562 v pátek před svatým Pavlem na víru obrácení v hodinu 9 na noc umřel jest urozený pán Jan rytíř z Linhartic a na Jaromierzicich a tuto pochován jest. Jan Milici byl mistr na hrob.“ Kolem nohy rytíře se vine had, a je tedy domněnka, že byl uštknut hadem nebo otráven.

Za Jana Bartodějského z Bartoděj, který vlastnil jaroměřické panství v letech 1609-1611, byl kostel s největší pravděpodobností přestavěn v barokním slohu. Svědčí o tom např. zvon z roku 1611 „pro slávu a ke cti Všem svatým“ i zvon s nápisem „O rex gloriae veni cum pace“ (Ó přijď králi slávy s pokojem). Za této přestavby byla asi také snesena klenba kněžiště, odsekány opěrné pilíře apsidy, zrušena gotická lomená okna a do boků lodi vestavěny dvě boční kaple.

Zpočátku byl přifařen ke staršímu kostelu v Biskupicích. Poté býval kostelem farním, avšak po husitských válkách v 15. století duchovní správa v Jaroměřicích zanikla. V 16. století tu až do Bílé hory roku 1620 působily českobratrští duchovní. Potom byli Jaroměřičtí přiřazeni postupně do Biskupic a do Jevíčka, odkud byli vyfařeni roku 1783. Od roku 1714 byl kostel Všech svatých filiálním kostelem nově zbudovaného kostela na Kalvárii, kde byla ustavena prozatímní duchovní správa. Roku 1809 byla zřízena samostatná farost Jaroměřice, kam spadalo i Úsobrno.

Okolo kostela se původně rozkládal obecní hřbitov. Dnes se na tomto zatravněném zhruba trojúhelníkovitém prostranství nachází v rozích socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1882, socha sv. Floriána a kříž z roku 1819. Kromě toho tu od 18. století v malé kapli - tzv. Pilátově domě začíná křížová cesta na Kalvarské poutní místo.

Na jaře 1942 musely být na základě všobecného nařízení odebrány na válečné účely tři kostelní zvony s nápisy „Svatý Cyrile a Metoději, orodujte za nás“, „Svatá Panno Marie, oroduj za nás“ a „Svatý Václave, nedej zahynouti nám i budoucím“. Všechny tři zvony pocházely od broumovského zvoníka Oktáva Vintra a byli pořízeny roku 1928 z darů jaroměřických občanů.

Kostel několikrát vyhořel. Např. roku 1893 ho zasáhl blesk a značně poškodil. Opravy se tehdy ujal kostelní konkurenční spolek v čele s předsedou a zároveň starostou obce M. Henzlem. Roku 1911 musela být kvůli špatné statice zbořena a vystavěna do větších rozměrů vstupní chodba kostela. Při poslední opravě roku 1999 byly ve věžní báni nalezeny doklady vložené sem při předešlých opravách roku 1767 a 1904. Šlo především o různé dobové mince a dvě listiny s poselstvím budoucím generacím.

Autor článku: Michal Schuster


Galerie fotografií