Kostel povýšení svatého kříže

KostelKdyž v roce 1708 získal Jaroměřice František Michal August Šubíř z Chobyně, rozhodl se vybudovat v blízkosti městečka poutní místo (jako poděkování za záchranu života své mladé ženy při porodu). Dal si poslat z Říma plán jeruzalémské baziliky a pověřil františkána Jeronýma Veitha (z Moravské Třebové), aby vyhledal místo podobné jeruzalémské Kalvárii, kterou dotyčný kdysi navštívil. Postupně vznikal pozoruhodný komplex staveb, na jejihcž projektování měl zásadní podíl Santini, jenž stavebníkovy záměry přeformoval svou nezávislou koncepcí. Provádějícím stavitelem byl brněnský František Benedikt Klíčník. Severozápadně před vlastním poutním areálem vyrostla až v letech 1730 – 1731 budova kněžské rezidence, nepochybně podle starší architektovy předlohy, jak prozrazuje její půdorys ve tvaru ondřejského kříže. Poutní místo zaujímá obdélné prostranství ve směru západ – východ, ohrazené ambity, na podélných stranách vždy se třemi kaplemi. Vstupuje se do něj na západě tzv. Pilátovým domem, bránou mezi dvěma hranolovými věžemi, na níž je na balkóně umístěno sousoší Ecce homo. V podélné ose pak následuje čtvercová hrobní kaple Panny Marie a za ní Betlémská kaple s hrobní Kristovou kaplí v patře, volná kopie stavby v Jeruzalémě. Soubor budov vrcholí na východě Santiniho poutním kostelem Povýšení svatého Kříže z let 1712 – 1713. Areál představuje jedinečný příklad mystického barokního divadla, působícího psychicky i fyzicky na věřícího, který jím procházel a jehož bezprostřední podíl na obřadech vrcholil v poutním chrámu.

Podoba chrámu je výsledkem adice rozmanitých prostorových částí. Jádro tvoří dva příčně spojité trojlisté útvary, k nimž na východě přisedá těleso na půdoryse konvexního čtverce a na severu čtvercová sakristie s oratoří v patře. Jistý exotismus ve skladbě svatyně vzešel asi ze záměru stavebníka napodobit proslulou stavbu z církevní historie ve vzdálené zemi. Fasády jsou tvořeny plynule probíhajícím konvexně konkávním pláštěm zdiva, jehož dynamiku podtrhuje plasticky vyložená korunní římsa, tvar a římsa průčelního štítu a expresívní formy říms nad portálem a okny. Trojlistý motiv v dispozici kostela tu byl realizován záhy poté, co se poprvé objevil v gotizující kapli na plánu pro plaské cistrciáky.

Vstup
Kostel je přítupný v neděli na slavnost Seslání Ducha Svatého a v neděli blíže k svátku Povýšení Svatého Kříže (14. září). Mše sv. o poutích: 8:30 - 10:30 a 14:00 h. Celoročně je mše sv. každou sobotu o 16 hod.

Galerie fotografií