Historie a popis poutního místa Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

Stránky poutního místa Kalvárie

Historie a popis poutního místa.

Kalvárie za stožáru

jižně od Jaroměřic (připomínaných již 1075) vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V r. 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem r. 1680 byla na témže místě postavena, majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem, rytířem z Chobině, jako poděkování za odvrácení morové nákazy a byl zasvěcen ochráncům proti moru: sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii. Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl syn Šubířův František Michal Šubíř (1680-1738), který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen. Jeho ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně Svatých) kde visí originál. Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi, nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista - Ejhle člověk (Ecce Homo). Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých (14. stol.) v kapli umístěnou do západního rohu ohrazení, s křížem a nástroji Kristova umučení, tzv. Pilátův dům. Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce (modrá značka) kolem sedmi zastavení (IX) u kostela (X, XI). V kostele je to zvláštnost proti běžné křížové cestě se XIV zastaveními; byla pro ni i jiná pobožnost. Mimo ohrazený poutní areál vybudoval zakladatel v blízkosti druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže: dvě ramena (k Jaroměricím) tvoří farní budovu, ve třetím křídle je Loretánská kaple. V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky sv. Feliciana (1735) mučedníka z doby prvních křesťanů z katakomb a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele (účel duchovní a sociální). Obdobný spolek - kromě Říma - byl ještě v Krakově. Býval zde i sbor choralistů (hudba, služba v kostele aj.). Poutní tradice je značná - dá se doložit až 140 míst odkud skupiny poutníků přicházely, nebo později přijížděly; značný počet byl i německých poutníků. Josefinským zákazem poutí tyto na čas ochably (kostel zůstal zachován), ale neustaly a pokračují dodnes. Hora Kalvaria vstoupila i do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Dr. Frant. Odvalila (1927). Poutníku, který žiješ na přelomu tisíciletí, obklopený technickými vymoženostmi, pokus se jednou přijít na poutní místo "per pedes" jako v dobách apoštolských s cílem spolehlivého nalezení hlubiny všech ctností na místech k tomu určených.

Kostel Povýšení svatého Kříže na Kalvárii

Kostel Povýšení svatého Kříže na Kalvárii

Dal jej zbudovat v letech 1712-1714 majitel jaroměřického panství a nejvyšší zemský sudí. František Šubíř (1680-1738). Venku na portále jsou umístněny tři kalvárské kříže a pod nimi kamenné erby zakladatele kostela a jeho manželky. Uvnitř chrámu na hlavním oltáři je v rámu zdobeném drahokami obraz hlavy Kristovy (tzv. "Salvator"). Před hlavní oltářem v chrámové dlažbě jsou dva náhrobní kameny, které kryjí vchod do podzemní hrobky. Na pravém kameni je vypodobněn zakladatel kostela Fr. M. Šubíř z Chobyně, na levém náhrobku postava jeho manželky a dětí. Jejich náhrobní epitafy jsou zavěšeny u vchodu do kostela. Napsal je ve vzletné latině sám Šubíř krátce před smrtí. Vlevo na bočním oltáři jsou ve sklaněné rakvi ostatky sv. Feliciána, na pravé straně je oltář nástrojů umučení Páně. Za hlavní oltářem je kaple, zvaná "Zahrada Getsemanská". Zde jsou plastické reliéfi Krista a apoštolů na hoře Olivové, je zde mariánský obraz ze 16. století a křtitelnice z dolního kostela, vzácná památka z 15.století. V sousedství kostela na Kalvárii je tzv. kaple loretánská (z roku 1742). Na oltáři v Loretě je starobylá soška P. Marie loretánské, dovezené sem roku 1720 z italské Lorety. Pod kaplí je hrobka, v niž jsou pohřbeni Augustiniáni, kteří na Kalvárii v 18. století vedli duchovní správu.

Kříž

Jižně od obce Jaroměřice se vypíná sice nevysoký, ale až k samým domům sahající strmý kopec, vysoký cca 130 metrů. Na jeho severozápadním svahu se nachází výrazný, ostrý a hluboký žleb, od nepaměti zvaný Kadrmana podle jména zlého ducha Pod dojmem pověsti o Kadrmanovi se jaroměřičti obyvatelé roku 1664 usnesli vystavět na vrcholu kopce nad žlebem Kadrmanou kříž. K tomuto kříži pak na den Nalezení a Povýšení sv. Kříže putovali a zde se konaly pobožnosti.

Kaple

Při moru, který v oblasti zuřil roku 1680 a také v Jaroměřicích si vyžádal četných obětí (na mor zemřelo 47 osob, z toho 7 hospodářů), dal tehdejší majitel panství, František Julius Šubíř z Chobyně, slib, že jako dík Bohu za odvrácení pohromy postaví na kopci nad Jaroměřicemi kapli. Šubíř kapli na temeni kopce skutečně v roce 1683 postavil a zasvětil ji ke cti Povýšení svatého kříže a svatých patronů proti moru : sv. Fabiána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozalie. Ke kapli putovaly školní děti všechny volné dny a soboty, kdy se modlily pobožnost Křížové cesty a modlitbu Růžence. Také prostí lidé z Jaroměřic a okolí sem přicházeli, aby zde konali pobožnosti.

Kostel

Kostel

Nejvýznamnější osobou z rodu Subířů z Chobyně byl bezesporu František Michal Šubíř, svobodný pán z Chobyně (nar. 14. 12. 1680 v Jaroměřicích, zemřel 3. 1. 1738 v Jaroměřicích). Byl velmi zbožný a ve svých těžkostech se vždy utíkal trpícímu Spasiteli. Tak tomu bylo také tehdy, když jeho manželka, Jana Saková z Bohuňovic, se při porodu jejich prvního dítěte tři dny svíjela v bolestech a lékaři již byli zcela bezradní. Tehdy se manželé v této těžké chvíli obraceli v modlitbách ke kapli na kopci a slibovali, že přežije - li paní toto nebezpečí, rozšíří kapli na kopci na kostel. Zásluhu o vybudování celého komplexu má moravskotřebovský františkán Jeroným Weith, který v jaroměřickém kopci shledal podrobnosti s jerusalémskou Golgotou. Ten přesvědčil manžele Šubířovy ke zcela mimořádnému dílu - vystavět na vrcholu jaroměřického pahorku chrám, který měl obsahovat všechna tajemství umučení Páně podle vzoru jerusalémské hory Kalvárie a křížovou cestu, vedoucí z obce na vrchol. Jako autor projektu se uvádí J. Santini. Základní kámen byl položen roku 1712 na svátek Nalezení svatého kříže 4. května. Kostel byl zasvěcen "Povýšení svatého kříže" a v den tohoto svátku 14. září 1713 vysvěcen. Chrám je postaven ve vrcholně barokním slohu.

Oltáře

Ústředním bodem chrámu je hlavní oltář s milostným obrazem svatého Spasitele (Salvátora, domněle pravá podoba Ježíše Krista), posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně svatých), kde visí originál a tímto originálem také dotýkaný. Vpravo od hlavního oltáře (na jeho epištolní straně) je boční oltář, na němž ve skleněné rakvi jsou znázorněny nástroje Kristova umučení a plátno, do něhož byl mrtvý Ježíš zabalen Vlevo od hlavního oltáře (na jeho evangelijní straně) je boční oltář sv. Feliciána s jeho ostatky, obsahující zaskle-nou rakev světce oblečeného do soudobého oděvu. Převezení ostatků bylo koncem září 1735.

Getsemanská zahrada

Getsemanská zahrada

Hned po dokončení hlavního chrámu pokračovala stavba dalších objektů, především výstavba další chrámové prostory, při-stavěné k zadní straně hlavního chrámu. Tato prostora se nazývá "Getsemanská zahrada" nebo také "Křestní kaple", kde je provedena zvláštní omítka na způsob jeskynních tvarů.


Vstupní brána "Ecce homo"

Vstupní brána

Do poutního areálu, obehnaného vysokou zdí, se vchází na jeho západní straně po širokých kamenných schodech kovovou tepanou branou, umístěnou rnezi dvěma hranolovými plochými věžicemi.

Kaple hrobu Panny Marie

Čtvercová, prosté stavení.

Kaple hrobu Kristova

Volná kopie stavby v Jeruzalémě. Obdélná, patrová.

Kámen pomazání těla Kristova - "Lapis Uncti-onis"

Znázorňuje místo, kde byl Kristus před pohřbením pomazán. Je chráněn kovovou ohradou.

Obvodová zeď

Je přízemní, i když značně vysoká, původně pokrytá břidlicovou krytinou, z vnitřní strany je členěna 10 lichými arkádami.

Fara

Mimo ohrazený poutní areál byla vybudována další významná kalvárská stavba v půdorysu tvaru ondřejského kříže - fara a Loretánská kaple. Dne 24. 5. 1730 byl položen základní kámen ke stavbě. Když byla roku 1731 postavena část budovy, konalo se 4. listopadu slavnostní uvedení duchovních správců do ní. Ve třetím křídle směrem ke kostelu, přistavěném ke dvěma již stojícím ramenům fary v roce 1742, je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Pod Loretánskou kaplí je hrobka, kde byli ukládáni kalvárští duchovní a případně další obyvatelé fary.

Areál

Na Kalvárii stávaly dříve mimo farní kostel a farní budovu hostinec a tři domky. Nutno se ještě zmínit o pohřebištích, která na Kalvárii byla, a sice tak zvané "Galerie" (sem byli pohřbíváni obyvatelé Kalvárie) a dva hřbitovy farníků z Úsobrna a Skelné huti u Usobrna.

Křížová cesta

Stejně jako k původní Kalvárii Jeruzalémské, tak i ke Kalvárii Jaroměřické patří křížová cesta. Tato pozoruhodná cesta barokního provedení začíná v obci u kostela Všech svatých samostatné kapli, umístěné mimo kostel v západním rohu ohrazení, nazývané "Pilátův dům", Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce zastavení 2 - 8 - kamenné pískovcové sloupy pyramidálního tvaru) ke kostelu Povýšení Svatého Kříže na Kalvárii. Na nádvoří kostela je zastavení 9 ve formě obrazu, poslední dvě zastavení (zastavení 10 a zastavení 11) jsou také ve formě obrazů, umístěných v chrámu po obou stranách hlavního oltáře Zvláštností proti běžné křížové cestě je to, že jaroměřická křížová cesta má pouze 11 zastavení a pro tuto křížovou cestu musela být tedy patřičně upravena pobožnost. Také vnější zpodobnění není u všech zastavení stejné - z počátku kaple, pak pískovcové sloupy, nakonec obrazy.

Galerie fotografií