Popelec z Úsobrna

Vloženo: 21.02.2020 Změna: 21.02.2020 19:32 Diskuze: 0

Do farního kostela sv. Cyrila a Metoděje v Úsobrně chodí a hlavně dříve hojně přicházeli nejen místní farníci, ale také věřící z blízkého sousedního Nového Dvora (z tzv. Fameleji). Pamatuji doby před mnoha lety, kdy po skončení mše se v proluce mezi oběma vesnicemi v tzv. Malých polích táhlo celé procesí novodvorských osadníků. A dnes – na prstech jedné ruky by je člověk spočítal.

Významným datem v katolickém kalendáři je Popeleční středa, která v letošním roce připadla na 26. února. Když jsme se vracívali z úsobrnského kostela z nedělní mše, která souvisela s Popeleční středou, měli jsme vždy na čele křížek z popela. Ten křížek nám uděloval sám pan farář Gabriel… Popel pocházel ze spálených kočiček z Květné neděle předchozího roku. Znamenání popelem symbolizuje uvědomění vlastní nicotnosti a bezvýznamnosti před Bohem a doprovází ho slova: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.“

Poněkud jiný význam mají dny, které předcházejí Popeleční středě, jíž nastává půst až do Velikonoc. U nás doma na Malé Hané se říkalo, „že só Vostatke“. Na Slovácku se tomuto veselému a taškařicím přejícímu času říká fašank a v Čechách má název masopust. Babička pokaždé v neděli tohoto času vostatkového smažila koblihy naplněné domácími trnkami či jinými marmeládami. Na plotně tradičně vonělo a do zlatova pěnilo rozehřáté domácí sádlo a za chvíli byla plná mísa krásně zabarvených čerstvých koblížků, jejichž vůně zcela ovládla celou naši venkovskou kuchyni.
PAVEL KYSELÁK